Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z září, 2013

Nikdy a vždycky (vyberte si svou stranu pohledu)

Nikdy:
nenechám své novorozeně vyfotit mezi ostatní novorozeňata na veřejný web - "Narodili jsme se.."nepošlu své dítě do soutěže o nejkrásnější miminkonenechám své dítě fotit jako rekvizitu v groteskní filmové scéně (andělská křídla, čertovské rohy..)
Vždycky: budou první fotografie mého novorozeněte určené pro rodinu a soukromé prezentacebudu vědět, že moje děti jsou přirozeně nejkrásnější a vždycky budu respektovat, že ostatní miminka jsou nejkrásnější pro své maminky, bez důkazu třetích strannechám své děti fotit v pro ně přirozeném prostředí, tak, jak žijí, vypadají a jak si je chci pamatovatbudu vědět, že na mých dětech záleží jen mně, otci, mojí nejbližší rodině a to je všechno

Jak jsem přestala darovat krev

Poprvé jsem dala krev v listopadu 2010. A pak jsem ji šla dát podesáté a naposled. Tušila jsem, že než se začneme pokoušet o miminko, bude lepší si krev nechat pro sebe. A jak jsem zamyslila, tak jsme učinili :)
Za dobu deseti odběrů jsem s sebou přibrala nejméně 6 lidí, kteří teď chodí dávat dál i beze mne. Vlastně i za mne, protože nejdříve mohu dát krev asi tak rok po porodu.

Vzpomenu zde ale právě na ten 10. odběr, jehož pozvánka mne zastihla ještě v Adleru, v únoru tohoto roku. Tehdy jsme dostali novou šéfovou a musim se pochlubit, že mi stačil jeden den s ní a půl hodina o samotě, abych zjistila, že máme co dělat s nediagnostikovanou psychopatkou. Od toho se odvíjelo veškeré její chování. Dosud jsem se ze všech stran kolegů a nadřízených setkala vesměs s vřelým přijetím a pochopením, když jsem měla během pracovní doby darovat krev.
Nikoli však u nové šéfové. Ta mi odepsala, že mám jít dát krev v osobním volnu. Bylo mi z ní osobně nevolno. Že jsem pozvaná na ráno v pracovní den, že…