onaja

onaja

středa 28. července 2010

Lékárna

Jsou dva druhy lékáren. Lékárny kosmetické a lékové lékárny.

Jdu si do lékárny pro antibiotika. 
"Dobrý den," pozdravím a podám recept.
Lékárnice zmizí na chvíli do skladu a nese malou krabičku. Popisuje ji a povídá mi o dávkování.
"Říkala Vám doktorka, co máte k tomu brát?"
"Ano," skoro jí skočím do řeči. "Mám se k tomu najíst."
Lékárnice se ušklíbne. "No to ne," opáčí. "Ty antibiotika ničí střevní flóru, musíte užívat Lactobacilus."
Nadechuju se k odpovědi, že rozumím, ale lékárnice jedním dechem pokračuje: "Na to tu máme tyhle.. kapsle," položí na pult mně neznámou krabičku, jejíž jméno začíná na Lact.
Dívám se na to a myslím na acidofilní mléko, které jsem nestihla vyslovit prvně.
"Kolik to koštuje," zeptám se. Píp. Sto dvacet šest korun ukáže pokladna.
"To nechci," kroutím hlavou. "Já jsem si říkala, že bude stačit acidofilní mléko."
Lékárnice zkysne jako po acidofilním mléku a říká: "Ale tam je toho nula celá nula nula," říká naštvaně, ale je vidět, že tomu, co říká moc nevěří.
"A máte novikov nebo jinou dezinfekci ran?" pokračuju v nákupu.

Tak dezinfekci ran nemají, ale drahé zbytečné pilule z reklam to ano. Odcházím s krabičkou antibiotik za třicet korun doplatku.