onaja

onaja

neděle 25. října 2009

Hoří podzim

častěji zatahuji závěsy

Kdepak, léto už je dávno pryč. Sezóna saunování začala. Díky bohu.

Přes léto mám svůj pokoj plný světla, kterému do cesty nestavím ani záclonku. Před okny mi rostou košaté javory a zakrývají jakýkoli vhled do mého soukromí.
Na podzim se vše mění. Ale nevadí to. Dnes jsem se na balkoně zapomněla s cigaretkou a dívala zasněně do toho hořícího listí a mumlala panebože panebože to je krása. Sledovala jsem, jak listí padá a padá. Teď by to chtělo vydat se do Bertina údolí a nechat na sebe nechat snášet se žlutooranžové plátky. Listí. Ale nejdu,... sama bych tam umřela žalem.

Tak se stmívá a já schovávám své soukromé všechno za tři čerstvě vyprané a po miminku vonící závěsy.

Sbohem léto, sbohem na jaře.