onaja

onaja

pondělí 13. října 2008

V Ústí jděte určitě jinam / Bar Motýlek

Loni přibližně touto dobou jsem navštívila restauraci a bar Motýlek na Skřivánku. Nechalo to ve mně dojem. Po výplatě, dnes, jsem sem pozvala svého přítele na večeři.

Vešli jsme do podniku. 
Ano, restauraci jsem zevnitř poznala. Jakobycihlová zeď, ale hezky vyvedené, dřevěné stoly, stoly ala šicí stroj. U dveří si nás skoro nevšimla mladá servírka.
Posadili jsme se nejdál od doširoka otevřených dvěří, aby na nás netáhlo. Nějak marně jsem zaháněla pocit, že mne zde před rokem usazoval číšník. Setřela jsem drobky hřbetem ze stolu. Když jsem se poprvé podívala na hodinky, napadlo mne, že už tu měla být obsluha a jestli nepřijde do pěti minut, odejdem. Servírka s úsměvem přišla, nesla modré desky. Umělohmotné? Jídelní lístek psaný na PC různým písmem, zašoupnutý v eurodeskách. Loni mi myslím zde nabídli krásné Menu v kožených deskách.. Budete jíst?
Listujeme a já si nemůžu vybrat, co bych si dala. Ani můj přítel. Listuju zezadu dopředu. Katův šleh, kuře s broskví, hovězí na pepři, hovězí na česneku. Jedna polévka. Speciality šéfkuchaře ničím nezajímavé, Jo a na koci specialita! Lángoš za 35,- Kč. O můj Bože!
Nedá se, objednávám si svařáka a přítel pivo. Já lángoš, on topinku. Fakt :(

Přinese mi svařák, pivo bude za chvíli až. (?) Víno zdejší — i Sklepmistr svařený chutná lépe. Pivo donesou, sklenice smrdí.
Přijde servírka. Pardon, lángoše došly. Tak si dám topinku. Co se může víc stát?
Topinky dorazily, byly docela dobré.
Otázku: Zvlášť nebo dohromady? nemám příliš ráda a zvykat si na ní nebudu. Útrata činí 134,- Kč. Podávám servírce tisícovku. Nemá zpět, prostě nemá. Nemám bohužel menší, zrovna jsem vybrala po výplatě sladký peníz z bankomatu. Přítel platí, i když jsem ho zvala na večeři já.
Do Motýlku se hned tak nevrátíme.