onaja

onaja

pátek 14. prosince 2018

Ochrana před rentgenovým zářením u těhotných žen, lidí ve fertilním věku a dětí

Při vyšetření ionizačním zářením platí mnoho jasných a velmi přísných pravidel. Nejpřísnější pravidla se týkají vyšetřování lidí ve fertilním věku, těhotných a dětí. Při psaní tohoto článku vycházím ze své praxe v letech 2001-2004 v poliklinice a nemocnici v Ústí nad Labem a také z praxe v poliklinice Děčín. Děkuji všem svým mentorům. 

S ionizačním zářením pracují radiologičtí asistenti, kteří mají v současné chvíli vzdělání se zkouškou bakalář, diplomovaný specialista nebo to jsou absolventi střední zdravotnické školy v oboru radiologický asistent. Radiologický asistent je nelékařský zdravotnický pracovník, podobně jako porodní asistentka nebo zdravotní sestra.

Kde se s rentgenovým zářením můžete setkat?

S ionizačním zářením se můžete setkat u zubaře, v nemocnici na oddělení radiologie, a to jak při klasickém snímkování, počítačové tomografii (CT), mamografii, angiografii, nefrografii, a dalším zobrazováním pomocí kontrastní látky. Také se s ním pracuje na pracovištích nukleární medicíny nebo radioterapie

K čemu se používá a co způsobuje?
Rentgenové záření se používá k vyšetřování měkkých a tvrdých tkání. Rtg záření má vliv na živý organismus. Negativní působení můžeme rozdělit na somatické a genetické. Chromozomy jsou velmi citlivé už na malé dávky záření, může vyvolat mutace genů, které mohou vést k drobným i závažným anomáliím na vznikajícím plodu v těle matky. 

Citlivost jednotlivých tkání a orgánů na rtg záření je různá. Nejcitlivější jsou volně kolující lymfocyt a leukocyt, pak lymfatická tkáň, kostní dřeň, zárodečná tkáň (pohlavní orgány), sliznice (především tenkého střeva), parenchymatózní orgány, kůže, ženský prs, oční čočka, cévy, vazivo, chrupavka, kost a nervová tkáň. Celotělovou dávkou můžeme při vyšetření rentgenem ohrozit jen plod v matce, jinak jde pouze o ozáření těla. 

Jak se před rtg zářením můžeme chránit?
Pacienti jsou chráněni jak ochrannými pomůckami, používanými při vyšetření, tak specificky stavebně – vyšetřovna, kabinky, obsluhovna. To vše pomáhá odstínit záření od ostatních osob v okolí. Samotný provoz oddělení, kde se snímkuje rtg zářením, se řídí mnoha přísnými pokyny, ať už z povahy nebezpečného záření, tak nakládání s chemikáliemi – pokud snímky vyvolávají – hygienickými předpisy... Zkrátka radiologický asistent obsluhující rentgenku má za úkol ozářit jen toho, koho lékař doporučí, zářením, které je potřeba a slouží k zobrazení snímku. Sám se u toho chrání před rtg zářením. 

Co je dobré vědět? 

K rtg vyšetření mají být indikování pacienti, kteří toto vyšetření absolutně potřebují, u nichž nelze rtg vyšetření nahradit jiným. Nelze připustit opakování téhož rtg vyšetření z indikace dvou specialistů nebo proto, že jednou zhotovené snímky nebyly např. zapůjčeny do zařízení vyššího typu. Rtg vyšetření má být prvé a poslední – dokonalé, aby se nemuselo opakovat. Zásada vypůjčování snímků je obecným pravidlem. Dnešní technika umí používat krátké expoziční časy – krátká doba záření. Používali jsme speciální drahé filmy ke speciálním kazetám právě pro skupinu pacientů, kterých se můj článek týká. 

Při samotném snímkování vás radiologický asistent chrání tak, že clonami ohraničí snímkované pole co nejvíce, aby nebylya ozářena zbytečně velká plocha těla. Platí to především o genitálu – např. u snímkování ruky, když vyšetřovaný sedí podél stolu a svazek záření by mohl dopadat do jeho klína – vyclonit! Pacient to pozná snadno podle světla, které svítí na jeho tělo. Kam svítí světlo, tam přibližně bude dopadat záření. 

Nejen cloněním paprsku záření radiologický asistent chrání tělo nemocného. Je třeba chránit především genitál nemocného stínidlem. Používá se olovněná guma, která je vystřižena ve tvaru ženského klínu nebo tvaru přizpůsobeného podobě mužského pohlavního ústrojí. Tato stínítka se při vyšetřování pokládají na povrch těla a pohltí všechno záření a nepustí žádné dál. Na snímku tak vznikne „průhledné místo“ – nazývané stín. Dále jsou pacienti chráněni olovnatou zástěrou nebo límcem (ochrana štítné žlázy). 

Ženy, těhotné ženy a děti - doprovody

Ženy ve fertilním věku mají být vyšetřovány pouze v první dekádě menstruačního cyklu. Radiologický asistent by se vás měl zeptat na datum poslední menstruace. Nahlaste radiologickému asistentovi, že jste těhotná, i kdybyste jen mohla být těhotná!

Pokud jdete do vyšetřovny jako doprovod (např. dítěte), musíte od radiologického asistenta dostat ochrannou zástěru, límec nebo rukavice. Vaše přítomnost u vyšetření se zapíše do zvláštního dokumentu, který podepíšete. 

Těhotné ženy se snímkují pouze výjimečně, nesmí se snímkovat vůbec mezi 4. – 20. týdnem těhotenství. Pokud je těhotná žena snímkována, musí být použity nejvýkonnější přístroje a vysoce zesilující fólie. Pokud by chtěla těhotná žena doprovodit na vyšetřovnu své dítě, měl by se jí pokusit radiologický asistent vysvětlit, že jde o zbytečné riziko a zkusit s ní najít lepší řešení. 

Jaká vyšetření zasahují do oblasti genitálií? 

Snímkování bederní páteř včetně křížové kosti, SI skloubení, kostrč, pánve a kyčelní klouby.

Rada závěrem

Teď už víte, co kde se s rtg zářením můžete setkat, jak se mu co nejvíc "vyhnout", jak budete před rtg zářením chráněni a jaké podmínky platí pro těhotné a děti nebo doprovody dětí.
Trvejte na své ochraně na vyšetřovně!

Zdroj: Zdeněk Chudáček, Radiodiagnostika

středa 14. listopadu 2018

Lichořeřišnice větší (lat. Tropaeolum majus)

(překlad z knihy "Mességue, Maurice: Das Mességue Heikräuter Lexikon, 1980")

Lichořeřišnice větší (lat. Tropaeolum majus)

Oranžové, žluté nebo červené květy 

Pochází z hlubokých lesů Jižní Ameriky; první písemná zmínka o lichořeřišnici je ze 16. století pod názvem Krvavý květ z Peru. Nazývá se také velkou indickou řeřichou nebo neznámým květem kapucínů. Říká se o ní, že stimuluje sexuální apetit, proto je často nazývána „květinou lásky“. Zdobí všechny zahrady svými velkými kulatými listy a září květy v červených, oranžových nebo žlutých barvách, v závislosti na odrůdě. Pokud přidáte listy lichořeřišnice do bramboračky, bude mít lahodnou štiplavou chuť. 

Květy mohou být použity jako ozdoba salátu. Květy se také namáčely do octu a bývaly chutnější než kapary. Lichořeřišnice je velmi účinná v boji s kurdějemi (které jsou naštěstí velmi vzácné), je účinná proti onemocnění průdušek a plic, snížené funkci ledvin a infekcím močového měchýře. Vzhledem k tomu, že je bohatá na síru, doporučuje se, aby ji starší lidé užívali k rekonvalescenci. Usnadňuje trávení, neboť je mírně laxativní. Můj otec doporučoval lichořeřišnici v sedací koupeli pro regulaci menstruačního cyklus a jako vlasový balzám pro růst vlasů. Lichořeřišnice „drží vlasy“ bezpochyby díky jejímu vysokému obsahu síry!

Sklizeň

Lichořeřišnice se pěstuje jako okrasná i jako léčivá rostlina. Městští obyvatelé, nezapomínejte, je to jedna z mála léčivek, které mohou být pěstovány na balkoně! Lichořeřišnice kvete mezi červnem a zářím. Trhejte první květové pupeny, čerstvě otevřené květy a listy do polévky nebo pro výrobu šťáv. 

Na semena počkejte, dokud nejsou dost pevná. Schovejte je pro příští rok, protože lichořeřišnice je jednoletá rostlina. Hlavně nepoužívejte k léčení semena, která koupíte v sáčcích pro výsev, protože mohou být chemicky upravena. 

Příprava a použití

Nálev a odvar

Uvolňuje hleny při kašli, působí diureticky. Hrneček pupenů, květů nebo semen na jeden litr vody a pijte dva až tři šálky denně. 

Sedací koupele

Pro regulaci menstruačního cyklu používejte stejné množství jako pro nálev a odvar. 

Vlasový balzám

Nakrájejte dva hrsti květů, čerstvých listů a semen, asi deset kopřivových listů a tři listy zimostrázu. Zalijte litrem 90% alkoholu a ponechte 3 týdny. Potom tuto kapalinu důkladně odfiltrujte a důkladně s ní potírejte pokožku hlavy.

neděle 11. listopadu 2018

Den válečných veteránů

Milý světe, ráda bych uctila památku mého prapradědečka Františka Podrábského, který padl v první světové válce.
Ještě před 5 lety jsem o něm nic nevěděla. Při tvorbě rodokmenu jsem ho objevila a otevřela se přede mnou rodinná tragédie, která určitě nebyla nepodobná mnoha dalším.

Můj prapradědeček František Podrábský je mým příbuzným z otcovy strany. Narodil se 17. 9. 1878 v Kostomlatech pod Řípem 22. Když byl vyhlášen začátek Velké války, o které se říkalo, že odvedenci budou doma do švestek, bylo mu právě tolik jako mně, 36 let. Měl doma 4 dcery Annu, Miroslavu, Marii a Boženu. Božence nebyl ani rok. František byl sadař.

28. července 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku. František byl zabit někdy 6. - 9. září 1914 na území dnešního Polska. Je pohřben na vojenském hřbitově v Tarnowce.
Válka je vůl.

Doma po něm zůstala 36letá vdova Alžběta s nejstarší 14letou dcerou - mou prababičkou Anna. Nastěhovala se k nim matka padlého Františka. 
Když moje prababička prozradila své matce, že čeká své první dítě, psal se rok 1922. Ten stejný rok vdova Alžběta umírá ve 43 letech. Na světě zůstává moje těhotná prababička Anna, je jí 22 let a stará se o všechny 3 své sestry, Božence je 9 let, když se narodí její první neteř. Anna se manželem Jaroslavem starají o své sestry a přibývající děti. Jaroslav umírá v roce 1939.
Anna zůstává na vše sama a její život končí v roce 1987, je jí 86 let a její život byl velmi těžký...